přednáška: 45 minut
V době, kdy se upřednostňují racionální a měřitelné formy poznání, jsou jiné způsoby poznávání – jako například praktické a tělesné vědění – často přehlíženy nebo podceňovány. Ti z nás, kteří pracují v profesích zaměřených na mezilidské vztahy, jako je psychoterapie, si uvědomují, že mnoho z toho, co se děje mezi lidmi, se odehrává mimo slova prostřednictvím jemné dynamiky vztahových pohybů, jako jsou gesta, změny držení těla, dýchání a tón hlasu. Toto bezprostřední a předreflexivní porozumění však často zůstává neuchopené a nevyjádřené. Tato prezentace zkoumá, co charakterizuje tělesné a praktické poznání a jak se tyto formy poznání liší od toho, co se obvykle chápe jako vědecké poznání. Na základě svého doktorského výzkumu popisuji, jak pohyb, prožívané tělo a kinestézie utvářejí zkušenost, jazyk a poznání – zejména ve vztahu k odbornému posouzení. Prezentace tak zdůrazňuje, jak rozvíjení podrobných a pečlivě analyzovaných popisů toho, co přispívá k odbornému posouzení, napomáhá budování teorie a dává větší ontologickou váhu tělesnému vědění v psychoterapii. Navíc verbalizace jevů, které dosud zůstávaly implicitní, je etickým počinem, neboť může pomoci osvětlit, jak lze odbornou praxi zlepšit.